Prokopova vila

Posledních deset let svého života patřila Prokopova vila na Barrandově ke stavbám, které spíše než obdiv nahání hrůzu.

Prokopova vila byla prvorepubliková protofunkiconalistická stavba v Praze na skalním ostrohu nedaleko Barrandovských teras. Vila z roku 1931 byla v roce 2016 za podivných okolností zbourána aby uvolnila místo modernímu developerskému projektu.

Historie

Vila sochaře Václava Prokopa, přítele a spolupracovníka stavitele Vácslava Havla byla postavena firmou Ing. Brázdil a Dr. Ješ v letech 1930–1931 na barrandovském pozemku původně patřícímu Václavu Havlu staršímu (synu Vácslava Havla a současně otci pozdějšího prezidenta Václava Havla). Majitel vily, Václav Prokop je mj. autorem výzdoby budovy brněnské techniky (dnes budova celouniverzitních institucí Masarykovy univerzity) nebo ZŠ Slovanské náměstí v Brně. Autorem projektu Prokopovy vily byl Antonín Hloušek, architekt a archivář oddělení architektury Národního technického muzea.

V poválečném období byla vila rozdělena na několik bytů a bydlel v ní mj. režisér Petr Schulhoff. V roce 2006 se ve vile natáčel film Kráska v nesnázích.

Přibližně od roku 2010, kdy se vila stala majetkem developerské společnosti Vision Development, byla budova opuštěná a postupně chátrala. Přesto, že šlo o stavbu v památkové zóně vilové výstavby, nepodnikli majitelé nic pro zácharnu vily, naopak ještě v době, kdy bylo možné vilu rekonstruovat, byla na místě již projektována nová hustší výstavba. Jako občasné sídlo lidí bez domova na jaře roku 2015 vila vyhořela a jako nebezpečná stavba byla v roce 2016 zdemolována. V roce 2018 byl pozemek ve vlastnictví společnosti Adam Vision, která hodlá na místě vily postavit čtyři jiné rodinné domy.

Popis

Podsklepená trojpodlažní vila na adrese Skalní 21 stála na netypickém skalnatém ostrohu mezi Prokopským údolím a údolím Vltavy severně od plácku pod schody na konci Skalní ulice v Praze. K vile patřila zahrada ze severu ohraničená přímo skálou spadající do Prokopského údolí, z oken vily se naskýtal panoramatický pohled na obě údolí a jižní část Prahy.

Ačkoliv vila disponovala tehdy moderní plochou střechou (ve dvou úrovních 2. a 3. poschodí) a konstrukčeně byla tvořena betonovým skeletem vyzdívaným dutými cihlami, nelze mluvit o čistě funkcionalistické stavbě vzhledem k řadě zdobných prvků odkazujících spíše k doznívání stylu romantizmu či vídeňské moderny.

Přibližně od roku 2010 byla vila neobydlená, prázdná a podléhala postupnému rozkladu urychlovanému lidmi bez domova, kteří v ní nalézali přístřeší. Roku 2016 byl definitivně zbourána.

Hned za vstupními dveřmi čekal strašný strážce vily s nezhojenou ránou na břiše. Slabší povahy (Alpín) se obrátily na útěk už tady.

Na jaře roku 2015 vila vyhořela. Od té doby byl vstup do sklepa poněkud karcinogenním zážitkem.

Stabilita dřevěných konstrukcí po požáru utrpěla a veškeré zbytky zajímavého vybavení vzaly za své. Vlastně už tu ani nebylo moc, co zkoumat.

Ačkoliv někteří autoři označují vilu kvůli ploché střeše za funkcionalistickou, zdobné zábradlí a klenutá okna svědčí spíš o neartikulované moderně.

Přístup k oknům, která nabízela výhled do velké a zajímavé zahrady na skále, byl od požáru už poněkud nebezpečný.

Dočasní obyvatelé z nejnižších vrstev pražské společnosti obohatili opuštěnou vilu spoustou výdobytků konzumní éry, zejména přepestrými obaly všeho druhu.

Romantická okna s loukotěmi mají k funkcionalizmu o rok starší Müllerovy vily o dvě vozové délky dál než k romantizmu Wolfovy vily ze začátku 20. století.

Luxusní podobu vily zdůrazňují arkýře s výhledy na metropoli.

Pohled z okna vily směrem na severovýchod - k centru města na Vltavu a věž pustnoucích Barrandovských teras (za červenou střechou domu v popředí).

Klenuté dveře na balkónek nad pláckem na dolním konci Skalní ulice vypadají trošku jako východ z ponorky.

Pohled na skály nad Pražským Semmeringem, nedaleko od místa kde nalezl zkameněliny Joachim Barrande, který dal čtvrti jméno.

Soumračný pohled z ploché střechy vily patřil k nejhezčím v Praze. Pozorovat odsud šlo vlaky na dvou tratích Pražského Semmeringu, auta na Barrandovském mostě, lodě na Vltavě i tramvaje na estakádě nad Prokopským údolím.

Zdroje

1. Janečková, M.: Praha Barrandov - vila V. Prokopa. Dostupné z http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=273657.
2. Staněk, L.: Developeři ničí starý Barrandov. Podívejte se jak. Dostupné z http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/44267/developeri-nici-stary-barrandov-podivejte-se-jak.html.
3. Havlová, E.: ARCHITEKTURA: Zdaleka ne jen palác Lucerna.... Dostupné z http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-zdaleka-ne-jen-palac-lucerna-f1j-/p_architekt.aspx?c=A110418_115257_p_architekt_wag.
4. Bartoš, J.: Kronika MŠ Královo Pole 1999. Dostupné z http://kralovopole.brno.cz/soubory/80903/kronika1999.pdf.
5. Černovský, Z.: Skalní 21/162. Dostupné z http://www.barrandov1928.cz/index.php/photos/album/34.html.

Komentáře: